Česky English JPN

Jiri Prochazka

Procházka letí na UFC ostrov

04.06. 2020

Má před sebou premiéru v nejslavnější kleci, přesto Jiří Procházka působí klidně a natěšeně. Pro boj se prostě narodil. V UFC mu příští týden v sobotu bude soupeřem ostřílený zápasník, Švýcar Volkan Oezdemir, kterého český válečník uznává. Na druhou stranu přiznává, že v souboji musí jít všechen respekt stranou, a prostor dostane agresivní energie. „S touto emoční stránkou jsem v této přípravě pracoval více než dost,“ prozrazuje sedmadvacetiletý rodák z Hostěradic.

Se svými trenéry Martinem Karaivanovem a Jaroslavem Hovězákem se dnes populární bojovník Jiří „Denisa“ Procházka vydává na cestu za prvním zápasem v UFC. Místem konání turnaje s číslem 251 bude Yas Island, ostrov ve Spojených arabských emirátech. Nejprve ale tříčlenný tým zamíří do Anglie. Dva dny stráví v karanténě v Londýně a pak poletí směr Abú Zabí.

Nakonec odlétáte dříve, než bylo původně v plánu. Z jakého důvodu, chtěl jste to vy s týmem, nebo UFC?

„Chtělo to UFC a je to, myslím, hlavně kvůli opatřením ohledně koronaviru.“

Jak se těšíte na takzvaný bojový ostrov? Budete jedním z prvních, co tam budou zápasit.

„Ještě jsem nad tím moc nepřemýšlel. Martin (Karaivanov – trenér) mi před chvílí říkal, že tam budeme bydlet v hotelu, který je nad tratí formule 1, to mě nadchlo. Protože jsem zrovna předevčírem sledoval seriál o formuli 1 a viděl různá zákoutí těch závodů, teď mi to přijde víc okouzlující. Ale jinak kašlu na všechno, jdeme tam hlavně bojovat. To je to nejdůležitější! Budeme od třetího července ladit vše na hotelu. Stínovat a podobně. To je to jediné, na co se budu zaměřovat a těšit především.“

UFC avizovalo, že tam budou mít bojovníci přichystané prostory k tréninku. Dostali jste k tomu nějaké bližší informace?

„Máme tam vyhrazené nějaké místnosti. Je tam vždy soukromá místnost pro každého zápasníka a je omezený počet lidí pro vstup do fitka. Doporučují tam samozřejmě různá opatření jako nošení roušek a rukavic mimo pokoj.“

Jak jste to měl v poslední době s přípravou? Kdy jste měl naposledy například tvrdší sparingy?

„Minulý týden už nebyl ve znamení tvrdých sparingů, takže naposledy před dvěma týdny. Teď už trénuji jen tak na pocit. S trenéry dělám hodně lapy a pohybové věci na oči, abych měl přesnost. Připomínám si zkrátka věci, které je nutno dodržovat a mít je stále na paměti. A ještě je v plánu jedna silovka, silový trénink. Budu se přibližovat svým maximálním váhám. K tomu dojde kolem soboty, tedy týden do zápasu. To je ideální čas, aby tělo ještě regenerovalo a zvyšovalo sílu. Dál budu samozřejmě pracovat s dechem, abych měl bránici stále aktivní a naladěnou na vysoký výkon.“

K čemu vám jsou vlastně dobré cviky s těžkými vahami? A kolik tak zvedáte?

„V mrtvém tahu zvednu třeba třikrát dvě stě dvacet, nebo dvě stě třicet kilo, což se blíží mým maximálkám. Tělo dělá to, že si vysokou váhu pamatuje a generuje pak ještě větší sílu. Takže se pořád připravuji a udržuji, být schopný toho nejvyššího výkonu.“

V čem pak využijete nejvíc velikou sílu? V úderech, nebo v boji na zemi?

„Veliká síla se mi hodí především v blízkém kontaktu. Krom těžkého tahání pak jedu i výbušné cviky. Jako třeba sprint z místa nebo rychlé kombinace úderů. Je třeba se prostě zaměřovat na vytrvalost, výbušnost a sílu. A pak to skloubit vše do jednoho, k čemuž dojde v zápase.“

Jak vlastně teď zpětně hodnotíte, že jste nemohl celou dobu kvůli karantnéně standardně trénovat? Člověk by řekl, že vám komornější příprava na nadcházející zápas mohla spíše vyhovovat.

„Tréninky nebyly úplně přesně to, co jsem chtěl. Zase se mi v přípravě stalo, že jsem byl po nich hodně vyčerpaný. Dostkrát jsem šel do tréninku unavený. Což někdy musí být, ale pro výkon je lepší chodit hodně čerstvý. Takže je pak potřeba přípravu zase posunout, ale jinak dobrý. Musím říct, že je to super na to, že jsme celou přípravu odjeli tady v Česku. V Praze nám vyšli ohromně vstříc, proto se tam jely všechny sparingy.“

Jak hodnotíte či vnímáte svého soupeře Volkana Oezdemira?

„Jako výzvu. V posledních dnech jsem o něm nasbíral dost informací a beru ho s mnohem větším respektem než předtím. Ale vím, že se v zápase musím dostat do takového svého uvolněného stavu. Abych nebyl až tak křečovitý a opatrný, jako jsem to udělal třeba v zápase s Muhammedem Lawalem. Hodně mě to tehdy svazovalo, omezovalo.“

Bylo by pro vás výhodnější, když to tedy trochu přeženu, soupeře nenávidět?

„Nemusí se jednat o nenávist. Tam nemusí být nic osobního. Může to být čistě jen o využití agresivní energie. Ale jo, je to tak. A s touto emoční stránkou jsem v této přípravě pracoval více než dost.“

O období před zápasem jste vždy mluvil jako o čase boje. Co kromě tréninků do toho spadá?

„Patří do toho dobrá nálada. Především. Začít vždycky den s dobrou náladou. Správně dýchat a dostávat se do flow (proudění), do zápasového transu. Ať to všechno nějak nenásilně vyplyne. Prostě jdeme bojovat. Radost! Jdeme to tam ukázat.“

Kolik už jste absolvoval dopingových kontrol?

„Měl jsem jednu krátce po podepsání smlouvy s UFC. A teď dva týdny nazpátek mě navštívili u mě doma. Hledali mě po celém lese, hledali mě podle evidenčního čísla, nakonec mě našli v šest ráno a zaklepali mi na dveře. Vstal jsem, vzal si pistoli, vykoukl z okna a ptal se, kdo tam je… Pak jsem tedy odvolal poplach. Já tam normálně návštěvy totiž nemívám, jenom divoká prasata a srnky mi občas klepou na dveře.“ (směje se)

Trénoval jste i nějaká anglická slovíčka, pro jistotu?

„Ano, po celý květen a červen jsem měl lekce díky Filipu Lehmanovi a jeho firmě Language Agency. Dostal jsem kurz angličtiny, jednou týdně jsem mluvil s rodilou mluvčí, druhou hodinu v týdnu jsem měl na gramatiku. Samozřejmě, že mám ještě nějaké rezervy, ale používám angličtinu celkem plynule.“

Ví se o vás, že do velkých zápasů mnohdy nastupujete s novým účesem…

„A tentokrát jsem si udělal na hlavě bojový ostrov. Kadeřník se mě ptal, co uděláme. Jestli třeba něco šíleného. Seděli jsme deset minut. Pak jsem řekl, udělej mi účes podle tohohle kluka. Já mám totiž na ploše fotku vítězícího zápasníka. Podle toho jsme udělali účes. A je to účes, který jsem měl na sobě už vícekrát.“

Mimochodem co doma? Má o vás rodina strach před prvním zápasem v UFC?

„Musím říct, že už jsem je vycvičil k tomu, že už strach nemají. Už mi prostě věří a fandí. Vědí, že to sám chci a navykli si na to, co dělám.“

Vezete si s sebou nějaký talisman?

(přemýšlí) „Jo! Asi jo, mám s sebou mikinu, ve které jsem vždy vystupoval v Rizinu i v jiných organizacích. Nebudu ji sice mít na sobě, ale mám ji s sebou pro připomenutí té cesty a všeho.“

I přesto, že máte před sebou tak důležitý zápas, působíte neuvěřitelně klidně. Poraďte, jak se bojuje s nervozitou?

„Je důležité uvědomit si, že nervozita neexistuje. Máme to v rukou my sami. To je potřeba si opravdu uvědomit. A když to pak člověk na paměti má, tak je vše v pohodě a do zápasu se jde, jako když se doma vysává.”

zdroj isport.blesk.cz